AIDA je dnes již překonaným modelem, který popisuje proces, podle kterého by měla fungovat optimální reklama. Tato teorie byla vytvořena na přelomu 19. a 20. století. Jejím autorem je Elmo Lewis (1972 – 1948), známý americký průkopník reklamy. Zkratka AIDA pochází ze čtyř anglických slov, popisujících jednotlivé fáze, podle nichž by měla reklama postupně probíhat. A - attention - divák zaměří svou pozornost na reklamu. I - interest - budoucí zákazník se chce o produktu dozvědět další informace. D - desire - reklama sděluje divákovi výhody produktu. Ten pocítí touhu jej vlastnit. A - action - reklama přiměje diváka k nákupu či objednávce. Model je teoretický a v praxi příliš nefunguje už jen kvůli svému výraznému zjednodušení. Teorie nebere v úvahu jednotlivé typy zákazníků a jejich způsob nakupování. Setkat se můžeme také s modelem AIDYA či AIDAS, kdy „Y“ v první variantě značí slovo „YES“, tedy moment rozhodnutí a „S“ ve variantě druhé výraz „satisfaction“, tedy uspokojení. Předpokládá se, že spokojený zákazník produkt dále doporučí. Dalším modelem je například ACCA. Zajímavým modelem v rámci marketingové komunikace je například ACCA / DAGMAR.